Edukace pomocí projektu OM

( Mgr. Pavel Svoboda, Ph.D)

Expozice samotných modelů a ostatního příslušenství tvoří pouze základní motivační bázi projektu. S ideou samotného oživlého modelářství se však musí začít postupně a v logické návaznosti. Prvním krokem je vytvoření „lidí“, tj. figurek podobných hře „Člověče, nezlob se“. Podmínkou je, aby si je děti vyrobily samy (např. v rámci výuky pracovní výchovy).
Dalším velice důležitým krokem je tzv. vitalizace figurky, tj. oživení. Figurce je vdechnut život ve fázi jejího libovolného pojmenování. (Učitel citlivě usměrňuje dětskou fantazii, neboť zkušenosti naznačují, že není příliš vhodné používat jména žijících osob). Už tento moment lze efektivně využít např. při tvorbě „občanských průkazů“ vzniklých lidiček: Co by měli naši panáčci mít v průkazech všechno zapsáno?“ (občanská nauka)
Další fází může být vytváření domova „nových občanů“. Děti na prvním stupni ZŠ vyrábí např. domečky z papíru (geometrie), popř. vytyčují i pozemky (zahrada se základními plodinami – přírodověda) a postupně, svou vlastní aktivitou, budují celé město. V této fázi se samozřejmě nabízí využití dalších výchovně vzdělávacích prvků, např. „Jaké budovy a úřady by měly být ve městě?“ Úloha jednotlivých „lidí“ se začíná diferencovat. Jeden může mít na starosti rozvržení stavebních prací, druhý přírodu (zpočátku malování trávníků, mezí, cest…), třetí dopravu (využíváme tzv. angličáky, neboť výroba vlastních aut je přece jenom složitá), čtvrtý policii (jeho důležitost vzroste zvláště tehdy, pokud se někdo z „lidí“ ztratí). V této fázi se nabízí třeba využití projektu OM při dopravní výuce. Zde záleží samozřejmě hodně i na fantazii učitele.
V tomto období se osvědčuje postupně vytvářet z lidiček (a tím i zodpovědných stvořitelů – dětí) skupiny různých profesí. Tyto profese je dobré od sebe odlišit barevnými nátěry „těl“. Např. silničáři –žlutí, policisté – modří, lesníci – zelení, vojáci – maskovaní, námořníci – modří s bílou čepicí, atd. Velmi se osvědčila třeba výroba lodiček s kůry a malou špejlovou budkou na palubě (mimo jiné jednoduchý nácvik složitějších dřevěných staveb).
Spolu s rozvrstvením „společnosti“ ve smyslu jejich profesí je třeba vytvářet i jejich hierarchii. K tomu je potřeba si vést přesné záznamy činů lidiček (učitel je např. může zaznamenávat do vytvořených občanských průkazů). K nezpochybnitelnému rozlišení výkonnosti a tedy i úspěšnosti lidí v životě může posloužit i sportovní klání, např. běh na namalované dráze stadionu pomocí vrhací kostky. S pravidly dalších osvědčených her seznámí učitele lektoři v rámci expozice OM, popř. při následné konzultaci.
V následujících týdnech a měsících edukace podle projektu OM děti podle svých možností a učitelova vedení vytvářejí celou fungující společnost. Namísto papírových domečků se dostávají k výrobě domků ze špejlí a k také vytváření složitější přírody. Reliéf krajiny mohou tvořit z nejrůznějších materiálů (zeměpis). Samotné fungování společnosti je také složitější. Lidé mohou vydávat noviny (slohová a literární výchova), volit si své obecní představitele, prosazovat svoje ideje v radě OÚ (občanská nauka), navrhovat symboly města (výtvarná výchova) , vytvářet návrhy papírové měny, apod. Zde je možné využívat i práce na počítači, kterou OM nezavrhuje, musí být pouze smysluplná a tvořivá.
Děti si v zástupném podání svých “panáčků“ učí vzájemnému respektu, toleranci, hra jim zprostředkovává první seznamování s demokratickými principy. Např. při rozhodování o rozvržení vedení silnice se demokraticky hlasuje (kostkou).
Oživlé modelářství se v této fázi již stává nedílnou součástí výuky. Neprostupuje sice vždy a všude veškeré vzdělávací předměty, učitel je však může velice šikovně v mnoha případech využít a svoji práci tak zřetelně zefektivnit. Děti v tomto období potřebují především názornou výuku a projekt OM jim to umožňuje.
Oživlé modelářství dává široký prostor pro vlastní iniciativy dětí a učitelů. Přesto je , v zájmu úspěšnosti projektu“ třeba dodržet dva základní principy:
1) Vlastní vytváření hodnot (autor projektu neúspěšně zkoušel podobný projekt s figurkami Lega)
2) Vitalizace, tj. oživení figurky jejím pojmenováním (větší zodpovědnost dítěte za „vytvořený život“)
Starší děti pracují celoročně v podobném duchu, pouze struktura dění ve společnosti je složitější a modely staveb, přírody, železnic, reliéfů krajiny…..jsou dokonalejší. Pro větší představu předkládám několik osvědčených principů a způsobů „vzniku světa“